Vlasta 15.8.2020 o 22:11
Skutečná historie lidstva
https://www.youtube.com/watch?v=TVEpF1ekuyg
- Atom 16.8.2020 o 0:27
Docela dobré, nějaké větší podrobnosti o skutečných dějinách se nedozvíme. Ukazuje ovšem, že dnešní moderní „civilizace“ byla pravděpodobně vystavěna na zbytcích předchozí civilizace, (moje poznámka: např. Petrohrad také postaven na nějakých starých základech – Veličko o tom mluvil) která byla rozšířena po celém světě. Zpochybňuje, že naše kořeny „moderní“ civilizace jsou z Římské říše (s tím plně souhlasím). Už ve škole jsme se učili, že novější pyramidy byli méně kvalitní než starší, takže v dějinách proběhl nějaký proces degradace (po potopě ?).
Jsou ukázány triky jak oblbují:
1) Kdykoliv něco nesouhlasí je to záhada – udělá se z toho mysterium, místo aby se přestavěli dějiny, aby fakta zapadala.
2) Historie se zkoumá lokálně, ne celoplanetárně, např. runové písmo se vyskytuje na různých místech, ale nehledá se kořen a bere se za samozřejmost, že se písma vyvíjely nezávisle na sobě.
(moje poznámka: Kdy někdo tuto lokalizaci překročí má fantastické výsledky – přeloží klínové písmo díky znalosti staroslověnštiny)
Taky je dobře ukázáno jak dva lidé Joseph Justus Scaliger a Denis Pétau (jezuité) zfalšovali celé dějiny, vytvořili kopie a pak shořeli originály (jaká náhoda) a celé dějiny se staví od té doby podle nich.
- Atom 16.8.2020 o 10:38
A je tu pevný (na úrovni jistiny) bod, o který se lze opřít. Víme kdy (16.století) byla vytvořena současná verze dějin, víme kdo (jezuité – Vatikán – GP) a kdy a jakou vytvořil verzi dějin a jak nastavil pravidla sociálního super systému (vzor je Říše Římská a dnešní právo a forma fašismu i problémy se vše-dovolováním jsou velmi podobné dnešním – tak to prezentují oficiální historici).
To mě vedlo, ke krátkému zamyšlení jak přistupovat k dějinám:
1 ) snažit se určit co bylo dříve a co potom, není to plynulý růst a rozvoj (kdy staré je na krátko rozbito, aby rychle přišlo nové pokrokovější) jak je nám vnucováno, ale jsou i dlouhé doby úpadku, kdy se znalosti ztratí a doby rozkvětu, kdy je vše znovu objevováno. A musí to dávat smysl ohledně existence nějakých řídících subjektů (např.: najednou odešli a zmizeli a zem se po nich slehla – to nesmyslné, musel je nahradit jiný subjekt řízení)
2 ) neustále probíhá falzifikace historie, ale ta má svá pravidla:
a) velice obtížné je vyřadit událost úplně z infopole:
– výsledky změnit nezle, ale lze měnit motivy skupin a osobností (měnit strany dobra a zla), zde stačí, aby vymřeli jedna až dvě generace
– druhá možnost týká se velmi starých událostí, protože to vyžaduje odstup mnoha generací, je měnit pořadí a místa událostí
b) vlastní proces falzifikace je náročný, jsou potřeba odborníci a zdroje na rozšíření nové historie, čím více se bude historie měnit, tím více a to exponenciálně porostou náklady na její rozšíření do info-pole. Takže se mění pouze klíčové nejnutnější body, tak aby vyhovovali subjektu řízení a jeho cílům (GP). A tak lze mnoho vyčíst mezi řádky, protože kronika nebude zfalšovaná celá (kdo by se s tím dělal) pouze některá místa a to platí i pro životopisy a z nenápadných detailů (kdy není v silách GP je všechny uhlídat a upravit) může bystrá a vzdělaná mysl hodně odvodit – vše je propojené.
c) probíhají i změny falzifikace (falzifikace falzifikace) dějin, protože dílčí cíle se změnili a původní falšování již neodpovídá novým cílů, začne nová falzifikace, čímž roste množství chyb a kvalita falzifikátu klesá, proto se již oficiální historický mýtus stal fraškou, kterou nelze brát vážně
3) hermetizace
Aby mohl GP získat nějaké informace, musí je dát k dispozici odborníkům, aby je mohli rozvíjet a nacházet další a opravovat staré atd… Kdykoliv se to moc rozjede nebo to jde nežádoucím směrem dojde ke zničení sdílení informací. Alexandrovská knihovna zničena, podklady pro novodobou historii zničeny (po Joseph Justus Scaliger a Denis Pétau zůstali pouze kopie), příkladu je mnoho a má to opičí pracku, že GP pak ztrácí informace, které by se mu v určité chvíli hodili k přežití. Nicméně tím, že víme, že informace jsou likvidovány a místa jejich sběru ničena dává nám to nějaká východiska. V dřívějších obdobích mohli být znalosti, které teď nemáme nebo jsou hermetizováné pro úzkou skupinu. A dále místa se sběrem informací mají obzvláštní důležitost a takových míst je hodně a když víme, že vše musí zapadat, pak i informace z nějakého podružného nenápadného archivu může leccos odkrýt (ďábel se odkrývá v detailech).
Ještě hermetizace předpokládá nízké vzdělaní a dovednosti většiny populace (proto rozval školství podpořen i GP, ale ten lavíruje na hranici propasti, nějaké kádry potřebuje, jinak se mu zhroutí řízení).
zdroj: vodaksb.eu